Operní historik Martin Kajzar nahrál blackmetalové album, které budí rozruch

Konceptuální blackmetalové album nového projektu Sigurður inspirované islandskou mytologií vychází v pátek 6. listopadu a podle všeho aspiruje na žánrovou událost roku. Vydává ho operní historik, tenorista a hudební pedagog Martin Kajzar. První ohlasy těch, kteří album slyšeli v předstihu, jsou nadšené.

Zdroj: Aleš Honus Dnes 7. 11., 10:56

Asi málokoho by napadlo hledat autora jednoho z nejdiskutovanějších blackmetalových alb roku v ředitelně ostravské umělecké školy nebo na katedře teorie a dějin umění Ostravské univerzity. Jenže PhDr. MgA. Martin Kajzar, Ph.D., MBA dokazuje, že v hudební kreativitě neexistují žánrové hranice.
Album vychází na specializovaném kanadském labelu Hypnotic Dirge Records a dostalo název Níu líf Einars hrafns (Devět životů havrana Einarra).

Inspirace Wagnerem a Islandem

Pozoruhodný je samotný proces vzniku alba Níu líf Einars hrafns. Kajzar jeho osnovu i hudební motivy vymyslel během svého pobytu na Islandu a později si většinu nástrojů nahrál už v Ostravě téměř sám. Celá deska vznikala po nocích, kdy mohl konečně hodit za hlavu náročné celodenní ředitelské a pedagogické povinnosti a v momentu, kdy jeho manželka už dávno spala, se rodila mrazivá severská atmosféra.

K některým částem eposu pozval hosty, a to ne ledajaké, například ostravskou operní divu Veroniku Rovnou, jejíž hlas je ozdobou jednoho z tracků, a také třeba legendu českého metalu Jiřího „BigBosse“ Valtera, bývalého kytaristu Cradle of Filth Ashoka nebo Aðalbjörna Tryggvasona z islandské kapely Sólstafir.
Hlavní vokální party ale Kajzar na albu nazpíval sám. Pro metalové hudební fajnšmekry i pro všechny, kteří mají v paměti jeho tenor, je nahrávka velkým překvapením. Kajzar zde zpívá pro black metal typickým chladným a mrazivým skřehotem, jenž v sobě s ohledem na příběh alba nese absolutní zoufalství a surovost.

Album je do detailů promyšlené konceptuální dílo, které čerpá z mrazivé islandské krajiny. Příběh vypráví o mladém chlapci, jenž se zabije pádem ze skály do islandského fjordu a jehož duše se vrací na svět v podobě havrana. Skrze temnotu, smrt a záblesky paměti se duše snaží najít místo věčného spočinutí. Severská mytologie zde slouží jako silné kulisy pro hluboce lidské drama. V závěru alba pak přichází konec světa – Ragnarök, známý ze severské mytologie. „Na zánik světa ale nenahlížím jako na konec veškerého dění, nýbrž jako na možnost vzniku něčeho nového,“ říká Kajzar.

Kvality, ale i unikátní okolnosti vzniku alba, které Kajzar už před několika týdny poskytl specializovaným médiím, vyvolaly vlnu zájmu. Například rockový časopis Spark zveřejnil s Kajzarem tak obsáhlý rozhovor, že musel být publikován na dvě části ve dvou vydáních. Nahrávka rezonuje i v zahraničí. Publicisté oceňují zejména to, že nepůsobí jako akademická póza, ale jako stoprocentně uvěřitelný a inovativní black metal s výborně promyšlenou produkcí.