Nová kniha Jóna Kalmana Stefánssona v překladu Lenky Zimmermannové by měla přijít na pulty knihkupectví právě dnes

Moje Žlutá ponorka - Jón Kalman Stefánsson
z islandštiny přeložila Lenka Zimmermannová

Typ: tištěná (vázaná), formát 122 × 190 mm, e-kniha, 500 stran

Anotace:

Kaleidoskopický román, v němž autor mistrně proplétá různé dějové linie, místa a motivy, a v němž tak jako v jiných jeho románech výraznou roli hraje hudba.

Spisovatel, kterým může být i sám autor Jón Kalman Stefánsson, potká v londýnském parku postaršího Paula McCartneyho, který tam hledá úkryt před sluncem, vedrem i slávou. Bývalý člen The Beatles je hrdinou jeho mládí a tak ho napadne, že si s ním promluví. Nejprve se však na tento rozhovor musí řádně připravit, utřídit si své vzpomínky a změť emocí všeho druhu, o které by se chtěl se svým idolem podělit… Vyrůstal v Keflavíku v sedmdesátých letech, a pod vrcholky celé země i v něm samotném se tenkrát rozprostíral smutek. Jako malý kluk se v jedné větě dozvěděl, že mu právě zemřela matka.

O několik měsíců později už trávil léto v nové rodině. Divoká krása islandských fjordů se mu stala lékem na otcovo samotářství, alkoholismus a jeho tíživé mlčení. Útočiště si hledal i v knihách a v Bibli, ale tam našel jen neurvalého Boha, stejně omylného, jako byl jeho otec. Biblické učení ho tedy jen rozčílilo a dalo jasně najevo, že opravdové odpovědi na své otázky bude muset hledat jinde.

V průběhu let se sám stal spisovatelem. V tomto autobiografickém románu vedle sebe koexistují různorodá místa i čas, setkáváme se například se šíleným taxikářem, instruktorem autoškoly s křehkým srdcem nebo třeba Ringem Starrem v roli biskupa. Kristus přiznává, že má strach a že nesnáší kříže… Klidně se připásejte, protože tady může dojít k čemukoliv.

Tento nový odvážný Stefánssonův román nám navíc nabízí příležitost pochopit kvintesenci celého jeho rozsáhlého beletristického díla.

Životopis

Jón Kalman Stefánsson (* 17. prosince 1963, Reykjavík) je islandský spisovatel. Po ukončení základní školy byl zaměstnán např. v továrně na zpracování ryb, jako zedník a krátce také jako policista na letišti v Keflavíku.

V letech 1986 až 1991 studoval literární vědu na Islandské univerzitě (Háskóli Íslands), ale studium nedokončil. Následujících osm let vyučoval literaturu na škole v Akranes. Zároveň psal články a recenze pro noviny Morgunblaðið a také pro celoislandskou rozhlasovou stanici RÚV.

V letech 1992 až 1995 žil v Kodani. Od návratu až do roku 2000 řídil městskou knihovnu v Mosfellsbær u Reykjavíku. Od té doby je spisovatelem na volné noze a žije v Mosfellsbær.

Citát:

"Vnější slupka a nitro člověka se někdy liší jako den a noc a to by nám mělo něco napovědět. Mělo by nás to naučit, že na zevnějšek nemáme moc dát. Tomu, kdo mu věří příliš uniká podstata." (Smutek andělů)