Nejbližší události [+]

žádné události

>> ukaž všechny

Nabízíme

Auður Ava Ólafsdóttir: Nad propastí byla tmaAuður Ava Ólafsdóttir: Listopadoví motýliGunnar Gunnarsson: AdventGyrðir Elíasson: Měděné poleGyrðir Elíasson: Kniha od řeky SandáGyrðir Elíasson: Mezi stromyÓfeigur Sigurðsson: Kniha JónJón Gnarr: IndiánJón Gnarr: Jak jsem se stal primátorem a chtěl změnit světStaroislandské ságyLživé ságy starého severuEddica MinoraJiří Starý: Zákonem nechť je budována zem. Staroseverské zákony a zákoníky. Lucie Korecká: Sám spatříš svět stínů - hranice mezi světy v pozdních ságách o IslanďanechAlda Sigmundsdóttir: Malá kniha o IslanďanechJan Burian: Dvacet let s IslandemJan Sucharda: Island - země vzdálenáJan Sucharda: Island - 111 nej…Jan Sucharda: Island autem 4x4Jan Sucharda: SetkáníRené Kujan: Běhej, dokud můžeš


Sponzoři
Partneři
Ófeigur Sigurðsson: Kniha Jón

Novinka letošního léta

Sopečný román plný lásky, vášně a popela. Román islandského národního hrdiny „kněze ohně“.

Jón Novinka letošního léta v překladu Lenky Zimmermannové
Vydalo nakladatelství Dauphin 06/2018
Běžná cena 248 Kč, 228 stran

Sigurðsson, Ófeigur - Kniha Jón
Autor článku: Barbora Grečnerová - 15. 6. 2018

Kniha Jón Ófeiga Sigurðssona zavádí čtenáře do poloviny 18. století na Island, kde panují velmi tvrdé životní podmínky. Ostrov je stíhaný nemocemi, hladomorem a výbuchy sopky Katla, lidé jsou odkázáni na zvůli přírody. Na tomto pozadí se odvíjí sugestivní vyprávění o lásce a lidské touze pochopit a zlepšit svět.

http://www.iliteratura.cz/Clanek/40067/sigur240sson-ofeigur-kniha-jon


Ófeigur Sigurðsson

Ófeigur SigurðssonBásník a spisovatel Ofeigur Sigurðsson se narodil 2. listopadu 1975 v Reykjavíku. Vyšlo mu šest básnických sbírek a dva romány. Ófeigur už vyzkoušel přiložit ruku k dílu v mnoha zaměstnáních: pracoval jako uniformovaný noční hlídač v hotelu, balič šunky a slaniny v masokombinátu, trénoval bicepsy při práci v docích a mozkové závity jako student Katedry loso e Islandské univerzity, kde v roce 2007 získal bakalářský titul. Ve své závěrečné práci se zabýval tabu a porušováním pravidel v díle Georgese Bataillea. Ófeigur stojí v čele básnického hnutí dynamických a tvůrčích mladých lidí, kteří se v poslední době zapojovali do přetváření podoby islandské poezie. Mimoto překládá práce Louise-Ferdinanda Célina a Michela Houellebecqa, o nichž také píše texty pro rozhlas.


Ukázka z knihy

ilustrace Jen díky neskonalé Boží milosti jsme se s bratrem dostali přes vysočinu na jih sem do té temnoty a došli bez úhony až do naší jeskyně. To, že jsme přežili, je milosrdenství a zázrak; na horách nás zastihla jedna z nejsilnějších bouří. Milovaná Thórunn, za chviličku tyhle narychlo načmárané řádky předám do rukou muže, který přišel do Jeskyní: říká, že se dříve či později vydá na sever do Skagafjordu. Je to muž velikého vzrůstu, oděn do obrovského ryšavého pláště, na ramenou má nemluvně a prodává knihy, aniž by sám uměl číst. Podle toho se pozná. Jmenuje se Kristófer a slíbil, že ti tyto listy předá. Dal jsem mu za tu službu jeden říšský tolar. Čili dostaneš-li těchto pár řádků, je to potvrzení, že jsme s bratrem přežili smrtonosnou vichřici na Kjölu a jsme v Jeskyních.

Země je úplné živé stvoření. Tělo. A Thórunn, tolik mne bolí, že jsem se od tebe musel odloučiti a od nebožátka, co nosíš pod pasem, nechť je náš dobrotivý Pán při vás a dobrá bába, až děťátko bude chtít vstoupit do našeho nuzného života pozemského. Pro tentokrát nám budou muset stačit dopisy a budeme muset důvěřovat těm, kteří cestují mezi kraji, i přesto, že počasí je nebezpečné a mrazivé a na severu je přetěžko. Nezmiňoval se správce Skúli o nějakých nosičích balíků / poslíčcích / poštovských / těch, kteří doručují dopisy?… Možná, že v naší zemi nikdo poštovským být nechce, jen snad tu a tam nějaký podivín a vandrák. Bylo by dobře uvést to do pořádku a mně se zdá, že už na tom Skúli pracuje s nějakými hrabaty v Kopenhagu. Tam se poštovští těší veliké úctě a mají stejnokroje od královského krejčího, s mosaznými knoflíky a hedvábnými prýmky / tvrdé čepice / koně a trubku! Tyto osobnosti si za své cestování vydělají pěkný peníz. A v Hamburku mají dostavníky, ty se honí po celém Německu!

Tu na jihu dští Katla oheň a čmoud po celém údolí Mýrdalském a ze vzduchu padá písek a popel, takže i v pravé poledne je úplně temno. K tomu všemu prší, jak by se z konve lilo, a padá déšť se sněhem a když se to všechno smísí, je to jakoby z těch těžkých mračen pršel hustý inkoust. Za mrazu a sucha pak ledový škraloup ztvrdne a celý kraj vypadá jak odlitý z mědi. Vše je zapadáno, tak jak to bývá v zimách bohatých na sníh, a veliké černé závěje mění celou zemi na zeleně se lesknoucí poušť. Popílku je plné ovzduší, pronikne každou škvírou a ničí potraviny. Špatně ho snášejí zvířata a všechny pálí oči. Je-li Bůh spravedlivý, všechno to jednoho dne skončí, s větrem odfučí a s deštěm odteče a my se opět shledáme v jarem probuzených lukách. To si strčím pampelišku za klobouk a celou tě zulíbám!