Gyrðir Elíasson

islandský básník, spisovatel, překladatel i malíř

Berounský festival Stranou poctí svojí návštěvou islandský spisovatel Gyrðir Elíasson. Pokud jste se s ním nesetkali při jeho poslední návštěvě v Praze v roce 2015 na 14. Islandském dni, nebo jste ještě nečetli žádnou z jeho knih, rádi bychom vám ho krátce představili a pozvali vás na autorská čtení a besedy v rámci jeho červnového pobytu v Čechách. Posezení s Gyrðirem Elíassonem proběhne 6.6.2024 od 17 hodin v Božské Lahvici v Praze 1.


Gyrðir Elíasson

Gyrðir Elíasson – islandský básník, spisovatel, překladatel i malíř, narodil se v Reykjavíku, ale až do maturity vyrůstal v malém přímořském městě na severu ostrova v Sauðárkróku. Prázdniny trávil u prarodičů na východě Islandu. Otec Elías Björn Halldórsson byl malíř, stejně jako se jím stal Gyrðirův starší bratr Sigurlaugur Elíasson, proto nemusel dlouho přemýšlet o svém povolání a už v mládí věděl, kterým směrem se vydá. I jeho mladší bratr Nökkvi Elíasson si zvolil uměleckou dráhu, je fotograf.

Gyrðir debutoval v roce 1983 básnickou sbírkou Svarthvít axlabönd (Černobílé šle), jeho první román Gangandi íkorni (Chodící veverka) vyšel v roce 1987 (zajímavostí je, že pro jeho název si zvolil příběh o veverkách, který napsal v pěti letech). Od té doby vydal celou řadu básnických a povídkových sbírek i několik románů. Do českého jazyka byly zatím přeloženy jeho čtyři tituly a na pátý se můžeme brzy těšit.

Preferuje kratší texty: poezii, povídky, krátké romány, které nemají víc než sto stran. Sám o sobě říká, že jako autora ho nikdy nelákaly obsáhlé romány. Ostatně začal jako básník a povídka má možná k poezii blíž.
Gyrðirova tvorba stojí mimo hlavní proud islandské literatury. Jeho autorský styl je minimalistický, v románech nebo povídkách se nevyskytuje mnoho postav, nositeli příběhu jsou osamělé a izolované postavy. Ve svých dílech se rád uchyluje do vlastního, uzavřeného světa, pevně spojeného s přírodou, do kterého prolíná fantazie a poetika a v němž splývají hranice mezi realitou, snem a fantazií, mezi životem a smrtí, mezi současností, minulostí i budoucností.

Roku 1991 započala spolupráce otce se synem a Elías Björn Halldórsson ilustroval knihu povídek svého syna Heykvísl og gúmmiskór (Vidle a holínky). Více než 13 grafik se po té objevilo na obálkách Gyrðirových knih.


text
text

Co se týče překladů, věnuje se nejvíce americké literatuře, vybírá si romány, povídky a poezii, které ho zaujmou. Přeložil například čtyři romány Richarda Brautigana, knihy Williama Saroyana, nebo básníka Raymonda Carvera. Překládání je pro něj důležité, protože, jak sám říká, žít jenom z psaní je na Islandu hodně těžké. Navíc si myslí, že je užitečné, když spisovatelé i překládají, a když spisovatel překládá, tak si sám od sebe odpočine, a to mu prospěje. Když se pak vrátí k vlastnímu psaní, objeví k němu často novou cestu. V roce 2011 vydal Gyrðir mimo jiné sbírku básnických překladů Tunglið braust inn í húsið (Měsíc se vloupal do domu), která obsahuje poezii 36 básníků z patnácti zemí. Z českých autorů ho zaujal například Ota Pavel, jehož knihu Jak jsem potkal ryby (Hvernig ég kynntist fiskunum, 2011) přeložil z angličtiny do islandštiny.

Gyrðir získal za svá díla různá ocenění. Jeho sbírka povídek Gula húsið (Žlutý dům) byla v roce 2000 oceněna jak Islandskou literární cenou, tak cenou Halldóra Laxnese za literaturu. V roce 2011 obdržel prestižní Cenu Severské rady za literaturu za sbírku povídek Milli trjánna (Mezi stromy). Ve zdůvodnění stálo: „Od počátku své kariéry spisovatele si Elíasson buduje svébytný svět, v němž je hloubka jednotlivých textů podpořena celkem, jako by celé autorovo dílo tvořilo jeden kolosální text bez hranic, který se rozrůstá s každou další básní či povídkou.“

Knihy v českém překladu

Sandá
Sandá

Kniha od řeky Sandá

Vydáno: 2013, Kalich
Originální název: Sandárbókin. Pastoralsónata, 2007
Překlad: Helena Kadečková
Počet stran: 104
Autor obálky: Otakar Karlas

Vypravěčem novely současného islandského prozaika je malíř, který odešel z města do lesa a zabydluje se v karavanu. Z něj vychází na procházky lesem a pokouší se malovat přírodu. Je posedlý stromy a zdá se, že po vyprahlých „písečných“ letech opět nachází zálibu v malování. Dokáže ho nakonec uspokojit a vymanit z chmurné samoty a prožitých zklamání? Co se stalo dřív a co se bude dít dál, se čtenář dohaduje z náznaků, ze zdánlivě prostého textu, kde všechna slova mají svou váhu a v úhrnu vytvářejí malířsky barevný obraz světa plného skrytých významů, magických sil, krásy i smutku.


Stromy
Stromy

Mezi stromy

Vydáno: 2013, Dybbuk
Originální název: Steintré, 2005; Milli trjánna, 2009
Překlad: Lucie Korecká, Markéta Podolská, Jan Marek Šík, Pavel Vondřička
Počet stran: 212

V drobných a téměř minimalistických textech povídkového souboru Mezi stromy nahlíží autor do lidského nitra, formovaného životem v osobitém islandském prostředí, dávnými vzpomínkami, subtilními mezilidskými vztahy i osamělostí. Zachycuje prchavé okamžiky v životě i smrti protagonistů, okamžiky naplněné tichem, v němž rezonuje skryté napětí. Vnější prostředí odráží vnitřní svět postav, zcela všední situace se prolínají s nevysvětlitelnými momenty. Důležitou roli v povídkách hrají vizuální a zvukové vjemy, které jsou vystiženy velmi jasně, zatímco hranice mezi každodenní realitou a mytickým světem zůstávají zamlžené. Fantastično však není protikladem, nýbrž paralelou moderního přetechnizovaného světa, který působí na jednotlivce stejně chaoticky a destruktivně jako mystické síly. Povídky oscilují mezi úzkostí z nepochopitelného a hlubokým porozuměním pro člověka, smrtelného tvora, který může být zranitelný i nečekaně silný. V roce 2011 získala nejprestižnější skandinávské literární ocenění, Cenu Severské rady za literaturu.


Marie Voslářová – 6. 2. 2014 https://www.iliteratura.cz/clanek/32701-eliasson-gyrdir-mezi-stromy-kniha-od-reky-sanda


Pole
Pole

Měděné pole

Vydáno: 2018 , Dybbuk
Originální název: Koparakur, 2014
Překlad: Lucie Korecká, Marie Novotná
Počet stran: 128

Je lidský život na první pohled plochá, průhledná a uzavřená vodní hladina? Takový je první obraz, který ve svých krátkých textech povídkového souboru představuje současný islandský autor.

Barbora Grečnerová – 3. 8. 2018 https://www.iliteratura.cz/clanek/40275-eliasson-gyrdir-medene-pole


Okno
Okno

Okno na jih

Vydáno: 2020, Kalich
Originální název: Suðurglugginn, 2012
Překlad: Marta Bartošková
Počet stran: 128

Novela Okno na jih volně navazuje na Knihu o řece Sandá (Kalich, 2013). Vyprávění se odvíjí chronologicky během čtyř ročních období. Hlavní hrdina se nachází v jakémsi dobrovolném vyhnanství na venkově, konkrétně poblíž rybářské vesnice na západě Islandu. Zlomkovitý text opět přibližuje bolestnou snahu o uměleckou tvorbu. Postavy knihy, na které hlavní hrdina pracuje, se strnule vzpouzejí autorovým pokusům vdechnout jim život a poslušnost vypovídá i starý psací stroj olivetti. Ani navazovat vztahy se skutečnými lidmi se spisovateli nedaří. Naléhavý pocit prázdnoty se mísí s precizním pozorováním detailů krajiny i všedního života na venkově a podivuhodných jevů ve vesnici a jejím okolí.

Marie Voslářová – 18.1.2021 recenze https://www.iliteratura.cz/clanek/43929-eliasson-gyrdir-okno-na-jih