Nejbližší události [+]

žádné události

>> ukaž všechny

Doporučujeme

Helena Kadečková: Život s IslandemJan Sucharda: Devátá vlnaAuður Ava Ólafsdóttir: Nad propastí byla tmaAuður Ava Ólafsdóttir: Listopadoví motýliGunnar Gunnarsson: AdventGyrðir Elíasson: Měděné poleGyrðir Elíasson: Kniha od řeky SandáGyrðir Elíasson: Mezi stromyÓfeigur Sigurðsson: Kniha JónGyrðir Elíasson: Okno na jihEinar Kárason: Ptáci bouřeStaroislandské ságyLživé ságy starého severuEddica MinoraJiří Starý: Zákonem nechť je budována zem. Staroseverské zákony a zákoníky. Lucie Korecká: Sám spatříš svět stínů - hranice mezi světy v pozdních ságách o IslanďanechAlda Sigmundsdóttir: Malá kniha o IslanďanechJan Burian: Dvacet let s IslandemJan Sucharda: Island - země vzdálenáJan Sucharda: Island - 133 nej…Jan Sucharda: Island autem 4x4Jan Sucharda: SetkáníJan Sucharda: Ryby v soli


Sponzoři
Open-air galerie Than&noW

Than&noW je název venkovní galerie v Seyðisfjörðuru, která letos v létě přitahovala pozornost mnoha návštěvníků i stálých obyvatel tohoto pitoreskního městečka, ležícího na konci 17 km dlouhého fjordu a ze tří stran obklopeného horami, které ale čas od času postihovaly přírodní katastrofy.

Seydis

Seydis

Poslední se odehrála 18. prosince 2020 po dlouho trvajících deštích. Během pár dnů spadlo v Seyðisfjörðuru tolik vody, kolik za celý rok v Reykjavíku. V osudný den došlo k velkému sesuvu půdy, který měl za následek zničení nejen 13 obytných domů, ale i velké časti Technického muzea a jeho sbírky. Jako zázrakem nikdo při této události nezemřel.


Seydis

Následně po této šokující události Ströndin Studio – fotografické centrum v Seyðisfjörðuru, přišlo spolu s Technickým muzeem s myšlenkou zaznamenat autentické prožitky a dojemné příběhy o nezištné pomoci. Série portrétů vytvořených fotografy Katjou Goljat a Matjažem Rušt zachytily nejen samotnou přírodní katastrofu, ale i tváře několika obyvatel města a jejich vyprávěni o tom, jak je událost zasáhla a jak se vyrovnávaly s těžkou situací.
Open-air galerie Than&noW se stala hlavní výstavní plochou Technického muzea v době, kdy nemohlo ukazovat svoji expozici. Tato galerie bude užívána i nadále pro různé výstavy, dokud se muzeum nebude moci přestěhovat do renovovaných prostor.
Dánsko / seyðisfjörðurský metalurg Søren Bjørnshave Taul navrhl a postavil výstavní rámy s odkazem na bohatou historii kovářského řemesla v Seyðisfjörðuru, která bývala do přírodní katastrofy součástí Technického muzea.


Abychom přiblížili příběhy lidí z Seyðisfjörðuru i těm, kteří neměli možnost město v létě navštívit, domluvili jsme se s realizátory výstavy o tom, že budeme publikovat na internetových stránkách Klubu islandských fanatiků týden co týden jeden příběh, až do osudného 18. prosince. Věříme, že i vás zaujmou.

Zdroj: www.landslideproject.com

Příběhy

Alla

Alla

"V tu vteřinu jsem si pomyslela, že moje rodina mohla být zabita… Myslela jsem, že jsou mrtví a tento šok je stejně skutečný jako skutečný smutek."

Alla byla z malé vzdálenosti svědkem sesuvu půdy nad jejím domem a okamžitě myslela na svého manžela a dva syny, kteří byli stále uvnitř. Jejich dům nakonec zasažen nebyl, protože sesuv se rozdělil na dvě části a jejich dům obešel. Naštěstí nebyl nikdo zraněn, ale v těchto prvních okamžicích šoku a zmatku si Alla myslela, že je mohla ztratit.


Brimir

Brimir

"Můj otec byl připraven skočit do moře, ale já jsem chtěl běžet bahnem do bezpečí. Vše mně připadalo, jako by to byl sen."

V ten den skončila škola dříve než obvykle, takže se Brimir vrátil domů půl hodiny před velkým sesuvem. Brimir žije se svými rodiči v domě u pobřeží, u kterého je molo. Když došlo k sesuvu půdy, jeho otec právě vyšel ze sprchy jen ve spodním prádle. Když vyběhli ven, popadl Brimira a záchranný kruh. Podařilo se jim proběhnout bahnem do bezpečnější oblasti, kde je zachránil člun.


Ingrid

Ingrid

"Přišla jsem o všechno; o dům, novou motorku a 15ti letého fotoarchivu."

Před nástupem na noční směnu v nemocnici si Ingrid chtěla dát půlhodinový šlofík, když k ní domů přišel místní policista a poradil jí, aby se evakuovala. Odešla se svou kočkou ke kamarádce domů, když si lehla, najednou uslyšela hlasitý zvuk sesuvu půdy, jako by to bylo z akčního filmu. Její dům Berlin byl toho dne zcela zničen.


Jonathan a Ida

Jonathan a Ida

"Sledovali jsme sesuv přes naše okno. Celé se to odehrálo jako ve zpomaleném záběru. Mysleli jsme si, že všichni naši přátelé, kteří tam žijí, jsou mrtví."

Jonathan a Ida jsou vlastníky Austurland’s Food Coop, společnosti, která dováží bio ovoce a zeleninu a dodává je do měst po celém Islandu. Celý kritický týden se pro ně stal noční můrou. Zatímco jejich sklad musel být evakuován přesně v té době, když dobalovali objednávky, sesuv bahna zaplavil čerpací stanici, kterou také spravují. Současně musel být evakuován i jejich vlastní dům. Nakonec velký sesuv půdy na týdny uzavřel přístup do jejich skladu. Naštěstí produkce a zásoby byly zachráněny lodí a použity k vaření jídel v komunitním centru.


Pétur

"Pokud jste umělec, můžete se vypořádat se ztrátou svého umění. Můžete dělat nové umění. Rád dělám nové věci. Je to kontrola reality a může být zábavné pochopit realitu."

Pétur je umělec a bývalý ředitel Technického muzea Východního Islandu. V létě po sesuvu půdy představil v Galerii Skaftfell výstavu nazvanou »Tinkering Ideas«. Přehlídka byla retrospektivou více než třicetileté práce, přestože se mnoho z jeho práce ztratilo kvůli sesuvu půdy. Mnoho z jeho děl a materiálů bylo uloženo v Turninnu, jedné z nejstarších a nejcennějších budov ve městě. Pétur popisuje výstavu jako fyzický obraz toho, co zbylo.


Zuhaitz

"Když sesuv půdy zasáhl muzeum, všechny probíhající projekty byly smeteny a práce na uchování sbírky se stokrát znásobily."

Zuhaitz převzal Péturovu pozici ředitele Technického muzea Východního Islandu asi rok před sesuvem půdy. Věděl, že s několika budovami patřícími muzeu a velkou sbírkou artefaktů bude tato práce obrovskou výzvou. Všechny nové plány a nedokončené práce byly během zlomku sekundy odplaveny, když se sesuv půdy zřítil na čtyři budovy muzea a pohřbil významnou část sbírky v sutinách a bahně. Práce na jejich záchraně byla komplikovaná a psychicky náročná. Budovy muzea byly zničeny a výstavní prostory se přesunuly o mnoho metrů od původního místa. Záchranné práce se podobaly archeologickým vykopávkám a trvalo měsíce, než se podařilo obnovit, překlasifikovat a vyčistit tisíce dokumentů, artefaktů a historických strojů.


Elfa

"Bylo to jako ve válce, ale byla to příroda, která nás bombardovala. Možná jsme si to způsobili sami. Tolik deště v tak krátké době může být známkou změny klimatu."

Elfa sledovala oknem, jak se nad jejím bývalým domovem Garðurem sesunul svah. Dům přežil, ale stejně jako její bratranec Oddný, Elfa ztratila svůj dům, protože oblast, kde stál Garður, je nyní prohlášena za neobyvatelnou. Elfa si dům poslední dva roky pronajímala, natolik jí přirostl k srdci, že stále doufala, že v něm bude žít nastálo. Obec sice odškodnila všechny majitele domů, kteří se už nemohou vrátit zpět, ale možnost volby vrátit se stejně již neexistuje.