Nejbližší události [+]

žádné události

>> ukaž všechny

Doporučujeme

Auður Ava Ólafsdóttir: Nad propastí byla tmaAuður Ava Ólafsdóttir: Listopadoví motýliGunnar Gunnarsson: AdventGyrðir Elíasson: Měděné poleGyrðir Elíasson: Kniha od řeky SandáGyrðir Elíasson: Mezi stromyÓfeigur Sigurðsson: Kniha JónGyrðir Elíasson: Okno na jihEinar Kárason: Ptáci bouřeStaroislandské ságyLživé ságy starého severuEddica MinoraJiří Starý: Zákonem nechť je budována zem. Staroseverské zákony a zákoníky. Lucie Korecká: Sám spatříš svět stínů - hranice mezi světy v pozdních ságách o IslanďanechAlda Sigmundsdóttir: Malá kniha o IslanďanechJan Burian: Dvacet let s IslandemJan Sucharda: Island - země vzdálenáJan Sucharda: Island - 111 nej…Jan Sucharda: Island autem 4x4Jan Sucharda: SetkáníJan Sucharda: Ryby v soli


Sponzoři
Drnové kostely

Drnová architektura patří k Islandu stejně neodmyslitelně jako ledovce a sopky. Ještě na přelomu 19. a 20. století v drnových domcích žila značná část obyvatelů islandského venkova.

Připomínkou toho jsou drnové statky – dnes skanzeny Glaumbær, Laufás, Grenjaðarstaður, Bustarfell aj., které byly obývány ještě v polovině 20. století. A samozřejmě, nejenom lidská obydlí, ale i kostely byly stavěny stejnou metodou. Do dnešních dnů se jich zachovalo jenom několik a všechny stojí za zhlédnutí. Ale v jejich počtu je trochu chaos – běžně se uvádí, že drnových kostelů je na Islandu šest, ale když se na ně podíváme zblízka, tak jeden z nich, Geirsstaðakirkja na východě ostrova, byl postaven až 1999-2001 (tedy je stár zhruba dvacet let) na základech odkrytých při archeologickém výzkumu. A aby toho nebylo málo, tak je tu ještě jeden drnový kostel – v reykjavickém muzeu pod širým nebem Árbær. Ale ten byl zbudován čistě jako muzejní “exponát”. Tak se v tom vyznejte – skoro jako ten vtip: že tři mušketýři nebyli tři, ale čtyři, ale vlastně jenom dva…
Takže těch kostelů je celkem sedm, ale skutečně historických jenom pět.

A několik zajímavostí:

Grafarkirkja

– je nejstarším drnovým kostelem, zbudován v poslední třetině 17. století, jeho zvláštností je, že má kolem sebe drnovou ohradu. V roce 1775 byl na příkaz dánského krále (Island tehdy patřil k Dánsku) odsvěcen a sloužil jako skladiště pro blízkou farmu. Znovu byl vysvěcen až v roce 1953.

Hofskirkja

– je naopak nejmladším kostelem postaveným v roce 1884 klasickou drnovou metodou. Dodnes slouží církevním účelům.

Vidimýrarkirkja

– byl postaven v roce 1834 a patří zřejmě k nejnavštěvovanějším díky tomu, že stojí u okružní silnice č. 1. Uvnitř je vzácný třídílný oltářní obraz z roku 1616.

Saurbæjarkirkja

– zbudován v roce 1854 a je největším drnovým kostelem. Dokáže pojmout až 60 lidí. Ale je nejenom největší, ale možná i nejhezčí…

Núpsstaðakirkja

– je nejmenším drnovým kostelem. Ještě zhruba před 15 lety sloužil církevním účelům a byl volně přístupný. Ale bohužel – přestože byl kostel již v roce 1930 prohlášen chráněnou kulturní památkou, majitel pozemků a sousedící (bývalé) farmy přístup ke kostelíku znemožnil. Obávám se, že kostel propadne zkáze a Island tak “díky” tvrdohlavosti jediného člověka přijde o vzácný kulturní a architektonický klenot.

A teď ty dva poslední nepůvodní drnové kostely:

Árbæjarsafnkirkja

– jak již výše zmíněno, tento kostel byl postaven jako součást expozice muzea v Reykjavíku v 60. letech minulého století. Při jeho stavbě bylo použito několik dřevěných součástí ze zrušeného kostela na severu Islandu. Slouží církevním účelům.

Geirsstaðakirkja

– také výše zmíněno – jde o repliku postavenou na místě kostelíka, jehož základy byly odkryty při archeologických vykopávkách na východě Islandu.

Jan Sucharda
https://jas-hrotovice.com/