Doporučujeme

Přízrační příbuzní - Pozdní staroislandské ságyGyrðir Elíasson: Smuteční pochodHelena Kadečková: Život s IslandemJan Sucharda: Devátá vlnaAuður Ava Ólafsdóttir: Nad propastí byla tmaAuður Ava Ólafsdóttir: Listopadoví motýliGunnar Gunnarsson: AdventGyrðir Elíasson: Měděné poleGyrðir Elíasson: Kniha od řeky SandáGyrðir Elíasson: Mezi stromyÓfeigur Sigurðsson: Kniha JónGyrðir Elíasson: Okno na jihEinar Kárason: Ptáci bouřeStaroislandské ságyLživé ságy starého severuEddica MinoraJiří Starý: Zákonem nechť je budována zem. Staroseverské zákony a zákoníky. Lucie Korecká: Sám spatříš svět stínů - hranice mezi světy v pozdních ságách o IslanďanechAlda Sigmundsdóttir: Malá kniha o IslanďanechJan Burian: Dvacet let s IslandemJan Sucharda: Island - země vzdálenáJan Sucharda: Island - 133 nej…Jan Sucharda: Island autem 4x4Jan Sucharda: SetkáníJan Sucharda: Ryby v soli


Partneři
Periscope  Skandinávský dům
Kavárna na Boršově
Facebook
Island podepsal s Čínou dohodu o volném obchodu, chce oživit krizí postiženou ekonomiku

Island jako první evropský stát podepsal dohodu o volném obchodu s Čínou. Rozmachem ekonomických vztahů s Pekingem chce Reykjavík urychlit oživení vlastní ekonomiky, která v roce 2008 kvůli bankovní krizi zkolabovala. Island si od dohody slibuje zvýšení vývozu, ale také zlevnění mnoha dovážených produktů, například z čínského lodního průmyslu.

Čína má velký zájem o islandské know-how v oblasti geotermální energie. Vyvážet může také jiné služby a například mořské plody. Daleko levněji pak bude Island také dovážet z Číny, která je zemí s největším lodním průmyslem, lodě nebo jejich součásti, a také nábytek, oblečení a elektroniku.

Vzájemný obchod mezi oběma zeměmi loni vzrostl o 21 procent na 180 milionů dolarů. 83 procent islandského exportu ale v současnosti putuje do evropských zemí a ostrovní ekonomika je tak závislá na Evropě. To ale může dnes podepsaná smlouva částečně změnit.

Čína si od smlouvy slibuje hlavně získání zkušeností v oblasti geotermální energie. Už dnes přitom univerzitě v Reykjavíku absolvovalo studijní program zaměřený na geotermální energie na 80 čínských studentů.

Díky tomu jsou podle islandské premiérky Číňané nejpočetnější skupinou zahraničních studentů. Teď se může ale vzájemná spolupráce i v této oblasti daleko více prohloubit a zlevnit.

Čína pohlíží na Island také jako na základnu pro arktickou oblast. Peking se chce stát stálým přidruženým pozorovatelem v Arktické radě, k čemuž by mu Reykjavík mohl pomoci. Peking podle agentury AP také doufá, že by tající ledovce mohly vést k prudkému rozmachu těžby surovin v oblasti. Především zemního plynu, ropy a železné rudy.

Důležitost Islandu pro druhou největší ekonomiku světa potvrzuje i fakt, že Čína postavila v Reykjavíku jednoznačně největší ambasádu, která zaměstná až 500 lidí.

Zdroj: http://www.rozhlas.cz/zpravy/svetovaekonomika/_zprava/1200418