Doporučujeme

Auður Ava Ólafsdóttir: Nad propastí byla tmaAuður Ava Ólafsdóttir: Listopadoví motýliGunnar Gunnarsson: AdventGyrðir Elíasson: Měděné poleGyrðir Elíasson: Kniha od řeky SandáGyrðir Elíasson: Mezi stromyÓfeigur Sigurðsson: Kniha JónGyrðir Elíasson: Okno na jihEinar Kárason: Ptáci bouřeStaroislandské ságyLživé ságy starého severuEddica MinoraJiří Starý: Zákonem nechť je budována zem. Staroseverské zákony a zákoníky. Lucie Korecká: Sám spatříš svět stínů - hranice mezi světy v pozdních ságách o IslanďanechAlda Sigmundsdóttir: Malá kniha o IslanďanechJan Burian: Dvacet let s IslandemJan Sucharda: Island - země vzdálenáJan Sucharda: Island - 111 nej…Jan Sucharda: Island autem 4x4Jan Sucharda: SetkáníJan Sucharda: Ryby v soli


Sponzoři
Polostrov Reykjanes a jeho skryté krásy

Když turisté přiletí na Island, většinou to berou hopem z Keflavíku do Reykjavíku a někdy se zastaví po příletu nebo před odletem vykoupat se v Modré laguně. Cesta mezi Keflavíkem a Reykjavíkem je na první pohled nudná. Jedete po luxusní asfaltové silnici jeden a pul hodiny a všude kolem lávová pole, po cestě jen jeden lesík, občas nějaký zbouraný baráček. Ti, co na Islandu již byli, potvrdí, že takových cest je více. Vzhledem k tomu, že žiju na Islandu pár let, podnikla jsem několik objevných výletů na Reykjanes a chtěla bych se tady s Vámi podělit o několik zajímavých tipů, ze kterých si každý může vybrat dle své chuti.

Na začátku se musím zmínit o tom, že existuje pěkně ilustrovaná mapa tohoto poloostrova a více informací se dočtete v angličtině na http://www.reykjanes.is. Z oficiální turistické brožurky jsem také čerpala faktické informace, abych tady nešířila nějaké dezinformace.

Pro geology a přírodomily

Přírodní rezervace Reykjanes (Reykjanesfólkvangur) se rozprostírá na ploše zhruba asi 300 km2, v jejímž středu je jezero KleifarvatnJezero Kleifarvatn, ze kterého pomalu mizí voda (na jezeře se rybaří i potápí). Povrch je pokryt jak jinak než lávou (doleritovou) a mechem. Na severu je spojeno s přírodní rezervací Bláfjöll, o které budu psát později.

Na jih od jezera je geotermální oblast Krýsuvík s bublajícími bahenními kotlemi a geotermálními prameny, jejichž břehy jsou zabarveny do zelené, žludé a červené.

Jezero Grænavatn je vybuchlý kráter a kolem něho jsou k vidění další. Tato Přírodní rezervace by si zasloužila hlubší geologický rozbor, ale nejsem odborník a nechci se dopustit nějakých nepřesností. V každém případě kolem dokola jsou turistické stezky a můžete se kochat vyhlídkou na okolí z nějakého kráteru nebo hory.

Gunnuhver je geotermální oblast s vysokou teplotou, naměřený rekord byl něco přes 300˚C. Jsou zde přítomny fumaroly a bahenní kotle, ale nikoliv termální prameny.

Bláfjöll je geologický park plný kráterů a jeskyň. V zimě slouží jako lyžařské středisko. Zájemci o jeskyně si mohu objednat prohlídku některé jeskyně přes místní turistické informace. V ceně je zahrnuto i nutné ochranné oblečení a pomůcky.

Přírodní centrum
V muzeum v obci Sandgerði je umístěna sbírka živých organismů, rostlin a zvířat žijícíh ve sladkých a slaných vodách. V muzeu je také výstava přírodních nerostů.
Web: http://www.sandgerdi.is

Elektrárna Reykjanes využívající síly země
Výstavu s názvem Earth Power plant pořádá Elektrárna Reykjanes ve své předváděcí místnosti, kde se návštěvníci mohou něco dozvědět o vzniku geotermální energie, která je využívána k výrobě elektřiny a k vytápění. Elektrárna je umístěna mezi majákem Reykjanesvíti a termální oblastí Gunnuhver.
Web: http://www.powerplantearth.com, http://www.bluediamond.is

Pro milovníky kultury a umění

Zvídavý turisté možná rádi zavítají do některého z muzeí, aby se dozvěděli něco o životě Islanďanů v minulosti nebo o přírodních zdrojích.

Víkingaheimar (anglicky: Vikingworld) je domovem vikinské lodi "Islanďan", postavené v roce 1996 jako přesná replika gokstadské lodi. V roce 2000, při oslavě tisícího výročí objevení Ameriky Leifem Eiríkssonem, plula tato loď přes Atlantik z Islandu do New Yorku. Ve Víkingaheimar je také výstava "Vikinská historie Severního Atlantiku" (The North Atlantic Viking Saga), která je věnována právě objevení a osídlení nové země – Ameriky.
Web: http://www.vikingaheimar.com
Kostel Strandarkirja

Kulturní centrum Duushús je sestavou historických budov, od dřevěného domečku z roku 1877 až k betonové stavbě z roku 1954. Můžete zde vidět vývoj islandské architektury.
V areálu jsou následující muzea:

  • Námořní muzeum Reykjanes – sbírka replik 100 modelů ručně dělaných lodí vysloužilým kapitánem Grímem Karlssonem
  • Museum Umění
  • Muzeum dědictví nabízí novou výstavu s názvem Völlurinn, jenž nese jméno po Americké základě v Keflavíku a tomuto období je také výstava věnována

Web:
http://www.reykjanesbaer.is/listasafn, http://www.reykjanesbaer.is/byggdasafn

Obryni v životní velikosti je možné shlédnout v Černé jeskyni v přístavu Gróf (Giantess in Black cave).
Web: http://www.skessa.is

Muzeum Saltfiskur (slanečků) v Grindavíku
Grindavík byl ve Středověku hanzovním městem, dnes v něm žije 2500 lidí, pro které je rybolov stále důležitým zdrojem obživy. Jestli Vás zajímá, jak žili Islanďané před stoletím, navštivte muzeum slanečků, jež v ilustracích a fotografiích zobrazuje historii rybaření a zpracování ryb.
Web: http://www.saltfisksetur.is

Stekkjarkot
Za městem Reykjanesbær, směrem k Reykjavíku, je dochovaný domeček s drnovou střechou postavený v letech 1855 – 1857. Uvnitř je sbírka dobových domácích potřeb a nářadí.

Kostely

Kostel v Innri-Njarðvíku byl postaven z opracovaných kamenů donesených z pobřeží. Kostel byl vysvěcen roku 1886 a nejstarší hodiny jsou z roku 1725.

Dřevěný kostel Útskálar byl vysvěcen roku 1863 a nachází se blízko obce Garður. Jen pro zajímavost, až pojedete kolem a uvidíte kamenou zeď, tak tato zeď měla v minulosti zemědělské účely a oddělovala dobytek od plodin. Na Islandu byly kultivovány obiloviny jako pšenice, oves a ječmen.

Strandarkirkja je kostel situovaný na cestě do města Þorlákshöfn. Je to nejbohatší kostel v zemi, protože po staletí lidé věřili, že pokud přinesou dary do tohoto kostela, Bůh je ochrání před obtížemi života.

Pobřeží

V moři kolem západního pobřeží se zdržují delfíni a velryby, nejčastěji delfín bílonosý a plejtvák malý, již díky dostatku potravy zůstávají i přes zimu. V červenci a v srpnu je možné spatřit plejtváka dlouhoploutvého a příležitostě i jiné druhy velryb (např. Plejtvák sejval, myšok či obrovský). Lodní exkurze se pořádají z Reykjanesbær a Grindavíku. Někdy jsou velryby pozorovatelné i z pobřeží, např. u Hafnarbergu.

Garðskagavíti je nejvyšší maják na Islandu, postavený roku 1944. Návštěvníci mohou vyjít schody nahoru a mít tak výhled na pobřeží (pokud jsou dveře zamčené, půjčte si klíče v muzeu).

Útesy Krýsuvíkurberg a Hafnarberg (druhý zmiňovaný je jednodušeji přístupný) jsou domovem rozsáhlých kolonií mořských ptáků, např. alkounů, racků, papuchalků, můžete tam spatřit buřňáka, kormorána.

V minulosti bylo obvyklé, že místní obyvatelé sbírali ptačí vejce na útesech. Dnes je to již vymírající tradice, v západních fjordech jen pár rodin chodí každé jaro sbírat vejce.

Pokud byste je chtěli ochutnat, v Reykjavíku na bleším trhu Kolaport jsou k dostání. V roce 2010 jsem je tam viděla za 250 ISK/kus. I když skořápka smrdí rybinou, uvnitř jsou lahodná a velice výživná (možná bude stačit jedno na ochutnání).

Selatangar Cesta do Selatangarse nachází trochu jihozápadě od jezera Kleifarvatn na cestě do Grindavíku a potom pěsky k pobřeží. Je to stará rybářská stanice využívaná od středověku až do roku 1884. Na místě jsou pozůstatky kamenných stavení, ve kterých lidé trávili rybářskou sezónu.

Místní kuriozitou je Most přes kontinenty, který vede přes trhlinu mezi euroasijskou a americkou tektonickou deskou. I když trhliny jsou pozorovatelné na různých místech, nejvíce asi v NP Þingvellir, toto je prý skutečně ta nejzápadnější.

Jako naposledy se zmíním o Modré laguně, o které každý, kdo přijede na Island, už ví. Jedná se o modře mléčnou léčivou vodu, pomáhající proti různým kožním nemocem. Můžete si tam jen tak odpočinout za pěkně vysoký poplatek. Tato léčivá voda je vlastně odpadní vodou z místní elektrárny. Náhodou se přišlo na to , že má léčivé účinky. Vedle elektárny je další jezírko se stejnou kvalitou vody, ale není dovoleno se v něm koupat.

Odkazy:

http://www.reykjanes.is – oficiální turistické informace o poloostrově Reykjanes
http://www.reykjanesguide.is
http://www.marketakalvachova.com – osobní webové stránky