Nejbližší události [+]

žádné události

>> ukaž všechny

Doporučujeme

Helena Kadečková: Život s IslandemJan Sucharda: Devátá vlnaAuður Ava Ólafsdóttir: Nad propastí byla tmaAuður Ava Ólafsdóttir: Listopadoví motýliGunnar Gunnarsson: AdventGyrðir Elíasson: Měděné poleGyrðir Elíasson: Kniha od řeky SandáGyrðir Elíasson: Mezi stromyÓfeigur Sigurðsson: Kniha JónGyrðir Elíasson: Okno na jihEinar Kárason: Ptáci bouřeStaroislandské ságyLživé ságy starého severuEddica MinoraJiří Starý: Zákonem nechť je budována zem. Staroseverské zákony a zákoníky. Lucie Korecká: Sám spatříš svět stínů - hranice mezi světy v pozdních ságách o IslanďanechAlda Sigmundsdóttir: Malá kniha o IslanďanechJan Burian: Dvacet let s IslandemJan Sucharda: Island - země vzdálenáJan Sucharda: Island - 133 nej…Jan Sucharda: Island autem 4x4Jan Sucharda: SetkáníJan Sucharda: Ryby v soli


Partneři
Periscope  Skandinávský dům
Kavárna na Boršově
Facebook
80. výročí osamostatnění Islandu: Malý národ s velkými ambicemi

Island slaví letos 17. června významné jubileum – 80 let od vyhlášení svého úplného osamostatnění. Tento malý ostrovní stát v severním Atlantiku, známý svými dramatickými přírodními scenériemi a bohatou historií, se v roce 1944 stal nezávislou republikou. Jak probíhala cesta k nezávislosti a jak se Island vyvíjel během osmi dekád své suverenity?

Cesta k nezávislosti

80. let IslanduPo ztrátě samostatnosti ve 13. století byl Island několik dalších staletí pod nadvládou Norska a později Dánska. V roce 1918 získal autonomii, když se stal suverénním státem, královstvím v personální unii s Dánskem. Tento krok byl výsledkem dlouhého mírového úsilí islandských politiků o větší samosprávu a současně souvisel s vývojem v Evropě po 1. světové válce. Klíčovým dokumentem, který stanovil nový status Islandu, byla Smlouva o unii mezi Islandem a Dánskem, která vstoupila v platnost 1. prosince 1918.

Druhá světová válka významně ovlivnila islandskou cestu k úplné nezávislosti. V roce 1940, když Německo obsadilo Dánsko a bylo jasné, že Dánové nebudou schopni plnit podmínky, k nimž se ve smlouvě zavázali, se Island ocitl v situaci, kdy musel převzít větší odpovědnost za své záležitosti. V roce 1944 využil této situace a práva jednostranně vypovědět smlouvu o unii a vyhlásil svou nezávislost na Dánsku, čímž vznikla Islandská republika. Tento akt byl potvrzen referendem, v němž přes 98 % voličů hlasovalo pro nezávislost.

Republika Island

Vyhlášení republiky Island, 1944Vyhlášení republiky Island proběhlo 17. června 1944, v den narozenin politika Jóna Sigurðssona (1811–1879), který patřil k největším zastáncům samostatnosti a bojovníkům za nezávislost Islandu. Odehrálo se za účasti 25 tisíc lidí na Sněmovních pláních na místě, kde se psala historie Islandu, když zde v roce 930 poprvé zasedal islandský parlament zvaný Alþing, který je nejstarší parlamentní institucí na světě.

Výzvy a úspěchy

Od svého osamostatnění prošel Island mnoha změnami a čelil řadě výzev. Ekonomika, která byla původně založena především na rybolovu a zemědělství, se diverzifikovala a dnes zahrnuje také cestovní ruch, obnovitelné zdroje energie a technologické inovace.

Navzdory své malé populaci, která dnes činí kolem 380 tisíc obyvatel, se Island stal významným hráčem na mezinárodní scéně. Je členem NATO, má silné vztahy s Evropskou unií, i když není jejím členem, a často se angažuje v otázkách lidských práv a ochrany životního prostředí.

Ženy v národních krojíchIslanďané jsou také hrdí na svou kulturní identitu a dědictví. Země je známá svými literárními tradicemi, které sahají až do středověku, kdy byly napsány slavné ságy. Současná islandská kultura je bohatá a dynamická, s živou literární a hudební scénou a inovativními uměleckými komunitami.

Budoucnost Islandu

Dnes, 80 let po osamostatnění, čelí Island novým výzvám i příležitostem. Klimatické změny mají významný dopad na jeho přírodní prostředí, což vede k intenzivnímu zaměření na udržitelná a ekologická řešení. Ekonomika musí nadále hledat rovnováhu mezi tradičními odvětvími a novými technologickými sektory.

Navzdory těmto výzvám zůstává Island odhodlán zachovat svou suverenitu, jedinečnou identitu a národní jazyk islandštinu, který v minulosti sehrál důležitou roli v boji Islanďanů za nezávislost země.

Oslavy 17. června

Přípravy oslav v ReykjavíkuOslavy Dne nezávislosti probíhají po celé zemi. Mají tradičně podobu průvodů procházejícími jednotlivými městy a vesnicemi, obvykle v čele se skauty s islandskými vlajkami a místní hudební kapelou, někde doprovázenou i jezdci na islandských koních. Nedílnou součástí oslav je kromě různých projevů i vystoupení Paní hor (Fjallkonan), postavy, která je od 19. století ženským symbolem Islandu. Pro tuto roli je obvykle vybrána známá herečka nebo jinak významná osobnost, která je oblečena do národního kroje (skautbúningur) a na slavnosti přednáší báseň. Součástí oslav je i bohatý kulturní a zábavní program.