Doporučujeme

Helena Kadečková: Život s IslandemJan Sucharda: Devátá vlnaAuður Ava Ólafsdóttir: Nad propastí byla tmaAuður Ava Ólafsdóttir: Listopadoví motýliGunnar Gunnarsson: AdventGyrðir Elíasson: Měděné poleGyrðir Elíasson: Kniha od řeky SandáGyrðir Elíasson: Mezi stromyÓfeigur Sigurðsson: Kniha JónGyrðir Elíasson: Okno na jihEinar Kárason: Ptáci bouřeStaroislandské ságyLživé ságy starého severuEddica MinoraJiří Starý: Zákonem nechť je budována zem. Staroseverské zákony a zákoníky. Lucie Korecká: Sám spatříš svět stínů - hranice mezi světy v pozdních ságách o IslanďanechAlda Sigmundsdóttir: Malá kniha o IslanďanechJan Burian: Dvacet let s IslandemJan Sucharda: Island - země vzdálenáJan Sucharda: Island - 133 nej…Jan Sucharda: Island autem 4x4Jan Sucharda: SetkáníJan Sucharda: Ryby v soli


Partneři
Periscope  Skandinávský dům
Kavárna na Boršově
Facebook
Jón Kalman Stefánsson

Skandinávský dům pozval na letošní Dny Severu partnerskou dvojici Sigríður Hagalín Björnsdóttir a Jóna Kalmana Stefánssona z Islandu. Vystoupí 7.11.2023 v Brně a 9.11.2023 v Praze. Pojďme si je představit:

Jón Kalman Stefánsson - islandský spisovatel a básník - se narodil v roce 1963 v Reykjavíku. Pracoval v továrně na zpracování ryb, dále jako zedník a krátce také jako policista na letišti v Keflavíku či jako knihovník. Studoval literární vědu na Islandské univerzitě, ale studium nedokončil. Osm let vyučoval literaturu na škole v Akranesu, psal články a recenze pro noviny Morgunblaðið a spolupracoval s rozhlasovou stanici RÚV. V letech 1992 až 1995 žil v Kodani. Od návratu až do roku 2000 řídil městskou knihovnu na reykjavickém předměstí Mosfellsbær, kde také žije. Od té doby je spisovatelem na volné noze.

Zdroj: https://www.mac365.cz/sigridur-hagalin-bjornsdottir-islandane-vzdy-sedeli-na-sudu-s-prachem/t2626

Jón Kalman Stefánsson

„Téměř nikdy nepřemýšlím o knihách, které jsem již napsal, vyprázdním se a během psaní do knihy vložím všechno, co dokážu, ale potom rychle téma opouštím."

“Je na tom něco krásného; že knihy mají život mimo mě,“ dodává. "S mým psaním to tak je vždy – svět příběhu se zvětšuje pokaždé, když si k psaní sednu. Z hlubin se objevují nové postavy a události. Všechna slušná umělecká díla jsou větší než jejich tvůrci a mají v sobě něco, čemu nerozumíme, ale pouze tušíme.“

„Mám tendenci probírat velká témata,“ napsal Jón Kalman Stefánsson do jedné redakce. „Pro mě ale nejsou tak velká, jak je lidé vnímají. O šálku čaje mluvím stejně snadno jako o smyslu života. Když mluvím o díle básníka Hölderlina, sleduji v televizi fotbal. Všechno jsou to věci, které jsou součástí naší existence, je logické o nich psát. Není nic, co by bylo příliš malé nebo příliš velké pro román. Je jako samotný vesmír; zachycuje vše mezi životem a smrtí.“

„Literatura přesahuje spisovatele. Je v tom něco, čemu nerozumíme, něco, co prostě cítíte nebo tušíte, ale nikdy to zcela neovládneme. Je to jako s láskou: můžete ji prožívat mnoha způsoby, ale nikdy ji plně nepochopíte. Myslím, že mnoho spisovatelů si přesně neuvědomuje, co jejich slova znamenají a jaký význam prosakuje mezi řádky.“

Jón Kalman je u nás i na Slovensku velice oblíbený, proto byl do českého a slovenského jazyka přeložen velký počet jeho knih:

Jón Kalman Stefánsson

Letní světlo, a pak přijde noc
Nakladatel: Dybbuk 2021
Překlad: Helena Kadečková
Originální název: Sumarljós, og svo kemur nóttin , 2005

V románu Letní světlo, a pak přijde noc nahlédneme do života lidí v malé islandské vesnici v 90. letech minulého století, za nastupující finanční expanze Islandu, následované totálním krachem. Čas plyne, my žijeme, umíráme. Ale co je život? A jak veliká je vzdálenost mezi životem a smrtí, či je mezi nimi vůbec nějaká vzdálenost a jak se potom nazývá? Měříme ji v kilometrech, nebo v myšlenkách a dostane se někdo do meziprostoru? Dopředu — a potom zpět? Plynulý proud narace se v knize odvíjí v rytmu evokující prapůvodní — ústní a rytmický způsob předávání příběhu, který svou dravostí čtenáře uhrane jako magická krajina severu, na jejíž ploše se míhají osudy obyvatel jedné zapadlé islandské vesnice. V této malované pustině žijí bytosti zasažené těžko definovatelnou melancholií či skrytým šílenstvím, jež v nich po generace toto území podněcovalo a s nímž jsou tito lidé nevratně svázáni. V bezčasém světě světla a stínů, kde život plyne tempem mraků plujících po obloze či v závislosti na sezónních pracích a pohybech moře, do hry vstupují stejně jako kdekoliv jinde zákonitosti staré jako lidstvo samo, ať už jsou jimi život, láska, manželství, mateřství, lidské vášně či smrt.


Jón Kalman Stefánsson

Ráj a peklo
Nakladatel: Dybbuk 2014
Překlad: Marta Bartošková
Originální název: Himnaríki og helvíti, 2009

Román nejčtenějšího současného islandského spisovatele je lakonickým popisem života rybářské obce nacházející se ve fjordu poblíž severního pólu. Všechny obyvatele živí lov ryb, a tak rybáři periodicky vyplouvají na moře. S věčným střídáním běsnících živlů, bouřek, vánic a mrznutí je boj o život roven odolávání ďáblu v pekle a jediným, co zde jakkoli vzdáleně připomíná opak, je starý pastorův překlad Miltonova Ztraceného ráje. I ten se však nakonec ukáže být prokletím, neboť Bárdur si díky němu zapomene vzít vhodné oblečení a na moři umrzne. Četba poezie je životu nebezpečná. Přes veškerou nepřízeň se obyvatelé osady nikdy nevzdávají naděje (či Naděje, jak zní jméno jedné z lodí). Věnují se co možná nejvíc životu, neboť podle nich člověk umíráním ztrácí ráj, přestože to mnohokrát není více než jen několik zářivých chvil roztrhaných tmavými dny. Slzy se nedají navléct na šňůru a spustit jako třpytivé lano do temné hlubiny a vytáhnout ty, kteří zemřeli, třebaže měli žít. Zhasne světlo života a promění se ve tmu v okamžiku, kdy přestaneme žasnout, kdy se přestaneme ptát a začneme brát život jako běžnou součást všedního dne?


Jón Kalman Stefánsson

Smutek andělů
Nakladatel: Dybbuk 2014
Překlad: Marta Bartošková
Originální název: Harmur englanna, 2010

Druhý díl románové trilogie popisuje život rybářské obce devatenáctého století nacházející se ve fjordu poblíž severního pólu. První díl trilogie, Ráj a peklo, nás uvedl do života rybářů, kteří periodicky vyplouvají na moře a bojují o život za věčného střídání běsnících živlů, bouřek, vánic a mrznutí.
Namísto Miltonova Ztraceného ráje nyní jako nit prolínající se textem a kontrastující s ním na řadu přichází Shakespearův Othello. Ten rezonuje s drsným prostředím, kde se lidé v důsledku náročných životních podmínek opíjejí, a upíjejí, jejich city nabývají na nebezpečné intenzitě a pomluvy rozsévají jedovatá semena, která mají větší šanci se uchytit a nadělat větší škodu, neboť v lidské duši se toho skrývá mnoho. Najdou se však naštěstí tací, jejichž úsměv vyzařuje onu vzácnou laskavost, díky níž je tenhle svět snesitelný. Kdo takové lidi pozná, najednou prozře a vidí, jaký to má všechno smysl.


Jón Kalman Stefánsson

Lidské srdce
Nakladatel: Dybbuk 2016
Překlad: Marta Bartošková
Originální název: Hjarta mannsins, 2011

V posledním díle románové trilogie nejúspěšnějšího současného islandského autora Jóna Kalmana Stefánssona, jejíž první dva díly tvoří tituly Ráj a peklo a Smutek andělů, se i nadále setkáváme s postavami rybářské obce přelomu století nacházející se ve fjordu poblíž severního polárního kruhu. Její obyvatelé, ať je to introspektivní „chlapec“ uchylující se do vnitřního světa, do společenství autorů, jako je Whitman, Shakespeare nebo Milton, či jím obdivovaná Ragnheid, dcera faktora Fridrika, ve slunečních paprscích se projíždějící na koni, se každý po svém rvou se životem za věčného střídání běsnících živlů, nelítostné zimy, bouřek a vánic. Drsné okolní prostředí vytváří nepřekročitelné překážky, omezuje lidskou mysl, zužuje obzory a zplošťuje dimenze. Náročné životní podmínky ženou lidi ke konzumaci alkoholu a nebezpečně zintenzivňují jejich city. Bije ti ještě stále srdce? A jak ti bije? Mé srdce bije, protože nic jiného neumí.


Jón Kalman Stefánsson

Tvá nepřítomnost je tmou
Nakladatel: Dybbuk 2023
Překlad: Lenka Zimmermannová
Originální název: Fjarvera þín er myrkur, 2020

Víte, bez čeho bychom my lidé nepřežili? Bez žížal. Tihle nevidomí básníci hlíny, tak jako my se pomalu propracovávající temnotou, zajišťují zemině dostatek kyslíku, jinak by v ní nic nerostlo. Právě o žížalách napíše na konci devatenáctého století do časopisu článek nevzdělaná selka Gudríd, a touto odvahou jít za svou vášní ovlivní osud nejen svůj, ale i celého svého rodu. Syn Jón zdědí její snivou povahu natolik, že se mu obdiv ke hvězdám stane v opilosti za tuhé zimy osudným. A co Halldór, neochvějně se řídící svým hudbymilovným srdcem a jeho magnetickou střelkou, a pak Eirík směřující od vdané Tove, s jejíž divadelní společností je na turné, k vášnivé arabsko¬-italské Batool mající veškeré právo nenávidět druhé pohlaví? Mnozí jim podobní, celé společenství vyhnanců nalézajících se na rozhraní tmy a světla a napůl na útěku před vlastním životem, se sejdou na oslavu v Sólveyině hotelu. Když vystoupíme na světlo, můžeme doufat, že s sebou nebereme tmu. Žijeme přeci tak, jak nejlépe umíme, s vědomím možné fatální chyby, kdy však největší nectností je zbabělost.
Jón Kalman Stefánsson zde znovu prokazuje svůj mistrný talent rozehrávat orchestr lidských emocí. Poskytuje neobyčejně komplexní obraz vzájemně se překrývajících osudů postav pronásledovaných metafyzickými otázkami. Pozoruhodný rébus knihy Tvá nepřítomnost je tmou je matoucí i dojímavý zároveň, tak jako jiné autorovy knihy.


Jón Kalman Stefánsson

Ryby nemajú nohy
Nakladatel: Artforum 2016
Překlad: Zuzana Stankovitsová
Fiskarnir hafa enga fætur, 2013

Román Ryby nemajú nohy s podtitulom „rodinná sága“ sleduje osudy jednej rodiny od prelomu 19. a 20. storočia až po súčasnosť, od dedinky vo východných fjordoch až po Keflavík, „najčernejšie miesto na Islande“, kde sú iba „tri svetové strany: vietor, more a večnosť“.
Príbehy sa navzájom prepletajú a pomaly odhaľujú osudy Ariho, spisovateľa v stredných rokoch, ktorý sa po rokoch vracia domov z Dánska, kam utiekol od manželky a troch detí, dozvedáme sa jeho manželstve, o detstve a mladosti v susedstve americkej vojenskej základne, ale aj o živote a ľúbostnom príbehu Ariho starých rodičov. Autorovi vlastným štýlom je dej popretkávaný hlbokými úvahami o živote, láske, vzťahoch, vine a zodpovednosti, no nevyhýba sa ani spoločenskej kritike.
Román bol nominovaný na Islandskú literárnu cenu (2013) a Cenu Severskej rady za literatúru (2015).
"V Stefánssonovej próze sa nebo stáva vyšším, noc jasnejšou, srdce väčším.“ Ann Lingebrandt, Sydsvenskan.


Jón Kalman Stefánsson

Veľké asi ako vesmír
Nakladatel: Artforum 2017
Překlad: Zuzana Stankovitsová
Originální název: Eitthvað á stærð við alheiminn: ættarsaga, 2015

Pokračovanie románu Ryby nemajú nohy od islandského mága - rozprávača Jóna Kalmana Stefánssona. Nechajte sa vtiahnuť do sugestívnej severskej atmosféry, kde rytmus života diktuje príliv mora a generácie Ariho rodiny žijú v blízkosti vody a rýb. Príbeh s vedomím smrti oslavuje život.
Rodová sága o radosti a bolesti, vášni a utrpení, vernosti a zlyhaniach, živote a smrti, blízkosti a odsudzení a o láske v jej mnohých podobách.


Jón Kalman Stefánsson

Príbeh o Áste Kam sa pobrať, keď zo sveta niet úniku?
Nakladatel: Artforum 2020
Překlad: Zuzana Stankovitsová
Originální název: Saga Ástu, 2017

Na Helgu doľahne monotónnosť a útrapy všedného dňa a rodinu opustí. Kým sa Sigvaldi snaží opäť si usporiadať život, vyrastá Ásta u pestúnky. Príbeh o Áste nie je len životným príbehom jednej ženy, ale aj rozprávaním o rodine, o osudoch, ktoré sa navzájom preplietajú a ovplyvňujú, o láske v jej mnohých podobách, ľudských túžbach, strate a ľútosti, vyrozprávaný s citlivosťou a pochopením. Príbeh o Áste je najnovším, v poradí dvanástym románom islandského autora Jóna Kalmana Stefánssona (1963). Román bol okrem iného nominovaný na Islandskú literárnu cenu a na francúzsku literárnu cenu Prix Médici. V slovenskom preklade od autora vyšli romány Letné svetlo a potom príde noc, Ryby nemajú nohy a Veľké asi ako vesmír.