100 let islandské nezávislosti

komorní oslava

Dnem 1. prosince 1918 vstoupil v platnost zákon o autonomii a Island se konečně stal suverénním státem v personální unii s Dánskem. Bylo dosaženo cíle, který vytýčil Jón Sigurðsson.

Dánsko si ponechalo ve své pravomoci pouze záležitosti týkající se koruny, zahraniční styky a až do odvolání ochranu islandských vod a institut Nejvyššího soudu, dokud si Islanďané nezřídí vlastní. Příspěvky z dánské pokladny byly zrušeny, místo nich dánská vláda vyplatila dva miliony korun, určených k podpoře kulturní spolupráce obou národů a islandských výzkumů na poli vědy.

Island, který byl samostatný od dob počátku osídlování až do roku 1262, kdy přijal tzv. Starou smlouvu a podřídil se norskému králi Hákonu Gissurovi, tedy v roce 1918 získal zpět svoji samostatnost.

(Zdroj: Dějiny Islandu, Helena Kadečková)


JAS


Ve spolupráci se Skandinávským domem připravujeme komorní oslavu sta let islandské samostatnosti.

Místo konání: Café Elektric, Ovocný trh 6, Praha 1
Datum konání: 24.11.2018 od 15 hodin

Program:

Lucie Korecká - Jak Island ke králi přišel

Islandští historici devatenáctého a první poloviny dvacátého století vykládali přijetí norské vlády na Islandu v roce 1264 jako násilnou nadvládu a ztrátu nezávislosti. Jejich důvody k takové interpretaci jsou v dobovém kontextu pochopitelné, ale v současnosti je třeba ji přehodnotit. V přednášce se zaměříme na to, jak se vztahy mezi Islandem a norským králem hodnotí v ságách popisujících události třináctého století; nebudou chybět ani krátké překlady úryvků a dialogů.


Flateyjar


Marta Bartošková – Konec víry v islandskou ovci?

Dílo Halldóra Laxnesse se nedá srovnat s dílem žádného jiného moderního islandského spisovatele. V životě i tvorbě tohoto bytostného humanisty a kosmopolity se zřetelně odráží celé islandské dějiny 20. století. Byl to mistrný analytik národní povahy i vynikající stylista. V románu Svobodný lid (Sjálfstætt fólk) Laxness razantně zpochybnil tradiční islandské hodnoty: nezávislost a svobodu v propojení s přírodou. Laxness provokativně pitvá národní povahu a odvěkou celonárodní touhu být svým pánem a nemuset se nikoho o nic prosit. Svobodný lid představuje radikální zúčtování s romantickou vizí národní identity ve světle turbulentní modernizace islandské společnosti.


Laxness


Skandinávský dům - Cesta na Sever literárním Islandem a Faerskými ostrovy

„A zatímco rozštěpená vlajka nového, autonomního Islandu stoupá ke špici vysokého stožáru před domem Vládní rady a kanony na Islandském sokolu střílejí na její počest jedenadvacet salv, hledí si, chlapec a námořník, vzájemně do očí.“

K nejdůležitějšímu dědictví Islandu patří odnepaměti literatura, od staroislandských ság přes nobelistu Halldóra Laxnese po světoznámého Sjóna. Jak tedy jinak oslavit výročí islandské autonomie na Dánsku (1918) než právě literaturou? Během pořadu navazujícího na úspěšný cyklus Cesta na Sever zazní úryvky z krásné literatury popisující přírodu, památky, společnost a jiné reálie. Prohlídku ostrova sestávající z vybraných úryvků doplní promítání dobových i současných fotografií z míst, o nichž se bude číst. Zahrnutím několika děl faerské literatury, zejména velikána Williama Heinesena, připomene pořad i výročí autonomie Faerských ostrovů (1948). Úvod obeznámí návštěvníky s historickým kontextem a také s polozapomenutými velmocenskými dějinami Dánska.


Skandinavsky dum