Doporučujeme

Auður Ava Ólafsdóttir: Nad propastí byla tmaAuður Ava Ólafsdóttir: Listopadoví motýliGunnar Gunnarsson: AdventGyrðir Elíasson: Měděné poleGyrðir Elíasson: Kniha od řeky SandáGyrðir Elíasson: Mezi stromyÓfeigur Sigurðsson: Kniha JónGyrðir Elíasson: Okno na jihEinar Kárason: Ptáci bouřeStaroislandské ságyLživé ságy starého severuEddica MinoraJiří Starý: Zákonem nechť je budována zem. Staroseverské zákony a zákoníky. Lucie Korecká: Sám spatříš svět stínů - hranice mezi světy v pozdních ságách o IslanďanechAlda Sigmundsdóttir: Malá kniha o IslanďanechJan Burian: Dvacet let s IslandemJan Sucharda: Island - země vzdálenáJan Sucharda: Island - 111 nej…Jan Sucharda: Island autem 4x4Jan Sucharda: SetkáníJan Sucharda: Ryby v soli


Sponzoři
Island a počasí

aneb Kde bych nechtěl být meteorologem

Pokud bychom si sestavili žebříček faktorů, ovlivňujících náš pobyt na Islandu, je počasí na druhém místě hned za stavem naší peněženky. Velice výstižně jej popsal spisovatel František Nepil, který v r. 1987 tento ostrov navštívil: "Když se ti nelíbí počasí, počkej čtvrt hodiny!"

Nejprve trochu „omáčky" o islandské meteorologické službě. Byla založena v r. 1920. Její rozvoj zbrzdila 2.světová válka, když Američané a Angličané utajovali coby vojenské tajemství co se dalo, tedy i meteorologické informace. S nárůstem transatlantických letů nabýval Island na důležitosti. Po různých administrativních změnách a tahanicích mezi Keflavíkem a Reykjavíkem o to, kde bude úřad a jeho jednotlivé divize sídlit, vznikla v r. 1994 dnešní podoba Icelandic Meteorological Office (IMO) se sídlem v hlavním městě a podléhající Ministerstvu rozvoje. Kdo by chtěl vědět více o jeho hlavních úkolech a podrobnosti o jednotlivých odděleních, může se na mě obrátit - je toho docela dost. Kdo má přístup k Internetu, má to snazší - tohle vše a mnohem více najde na adrese www.vedur.is.

V současnosti se na Islandu nachází více než 130 meteorologických stanic s obsluhou a přes 40 automatických. Měří se vše, co měřit lze - ročně se uskuteční okolo 130 tisíc pozorování na obsluhovaných stanicích, na automatických dokonce téměř milión. Nejedná se jen o počasí - součástí geofyzikálního oddělení jsou také pravidelná seismologická měření a mapování vulkanické aktivity.

Většina stanic se nachází na pobřeží nebo v jeho blízkosti. S řídnoucím osídlením klesá i počet stanic - i ve vnitrozemí se však zjišťují takové charakteristiky, jako je stav silnic, jejich sjízdnost a sněhové podmínky v dané oblasti.

K počasí samotnému lze říci, že ve smyslu výše zmíněné věty Františka Nepila nemají islandští meteorologové lehký život. Proměnlivost počasí je více než extrémní, to asi dosvědčí všichni, kdo na Islandu byli. I uprostřed léta se může přihnat sněhová přeháňka, kterou za pár minut vystřídá „plechové nebe".

Podle dlouhodobých charakteristik je Island místem, kde převládá tzv. subarktické oceánské klima. Časté změny jsou důsledkem jednak četného výskytu tlakových níží, pro které je typický silný vítr, jednak tím že se zde střetávají významné mořské proudy. Jižní pobřeží je vystaveno Golfskému proudu, který nad tuto část ostrova přináší vlhký mořský vzduch. Severní Island ovlivňuje částečně Severoatlantický proud (odnož Golfského proudu), proti němuž však od severu výrazněji působí Východogrónský proud, který přináší sušší a studenější vzduch z oblasti Severního ledového oceánu.

Existují dlouhodobé klimatické charakteristiky, které porovnávají podmínky na severním, jihozápadním a jihovýchodním pobřeží. V tab. 1 vidíme rozdíly mezi městy Akureyri, Hólar (v některých mapách uváděno jako Hornafirði nebo Hjarðanes) a Reykjavíkem.

AKUREYRIIIIIIIIVVVIVIIVIIIIXXXIXIIrok
max.t (°C)1091112182121201714121023
prům.t (°C)-2-20269111084104
min.t (°C)-15-14-14-9-4132-2-7-12-13-18
srážky (mm)454242321522353946574554474
počet dní se srážkami1413121189111112141416145
slun.svit (hod.)632761051721721471137551130962
HÓLARIIIIIIIVVVIVIIVIIIIXXXIXIIrok
max.t (°C)6891114171816141110819
prům.t (°C)002369111085315
min.t (°C)-9-10-9-6-32431-4-7-9-12
srážky (mm)1911151321089083931161621701871851632
počet dní se srážkami181416151313151615181718188
slun.svit (hod.)32721161331811441491401107948191223
REYKJAVÍKIIIIIIIVVVIVIIVIIIIXXXIXIIrok
max.t (°C)88101115171817151210819
prům.t (°C)0023710111195315
min.t (°C)-11-10-10-6-23540-4-8-10-13
srážky (mm)906565534241486672978581805
počet dní se srážkami201718181615151619211820213
slun.svit (hod.)2157106138185189178159105713281249

Obecně lze říci že nejméně srážek je v severní části ostrova, kde jsou také nejvyšší letní, ale i nejnižší zimní teploty. Nejvíce proměnlivé počasí je na západě a jihozápadě Islandu. Citelně nižší teplota bývá v blízkosti ledovců, zvláště v noci.

Většina turistických brožur uvádí jako nejpříhodnější k návštěvě Islandu období od konce května do začátku září. V první polovině této periody, asi tak do července, mohou teploty stoupnout i přes 20°C. Slunce je téměř celých 24 hodin nad obzorem a zejména v hornatém a kopcovitém terénu vytváří takovou hru světel a stínů, že dělá z ostrova doslova ráj fotografů. Ve druhé části tohoto období již převládá více oblačnosti a teplota se citelně snižuje.

V zimě je Island přitažlivý pro vysloveně odolné jedince (ačkoli zimy tu zas až tak tuhé nejsou a lze je srovnávat s našimi - díky silnějším větrům se vzduch nestačí prochladit) a pro ty, kdo si nechtějí nechat ujít polární záři.

Na závěr několik - nejen počasí se týkajících - rad: po vícedenním dešti, ale i po dlouhotrvajícím slunečním svitu se i malé potůčky a ledovcové říčky mohou výrazně rozvodnit. Abychom porovnali středoevropské klimatické podmínky s islandskými, je to jako kdybychom se u nás dostali asi o 2000 m výše. U gejzírů a fumarol se vyplatí dávat pozor na směr větru. Kdo by chtěl pocítit, jak se pod ním chvěje zem, má největší šanci na jihozápadě ostrova, zejména v blízkosti Hekly, o něco menší pravděpodobnost je na jihu.

No a komu ani tento článek nepostačí, může se více (tj. hlavně aktuální informace) dovědět na islandském tel. čísle 0902/0600.