Zdroj: MZV a www.businessinfo.cz

Jakkoliv finanční a v případě Islandu i následná hospodářská krize podlomila sílu islandské ekonomiky, nesmíme zapomínat na to, jaký byl výchozí stav Islandu před krizí. Islandské HDP na hlavu bylo po Lucembursku druhé nejvyšší v Evropě (i nyní po krizi je např. vyšší než v UK, ES, IT apod.), jedná se o mimořádně technologicky vyspělou zemi a s unikátním know-how v řadě oblastí.

Islandská ekonomika je založena především na rybolovu, energetice (geotermální energie), nerostných surovinách a vyspělých informačních technologiích. Mimochodem, byť postiženi krizí, Islanďané poskytují v letech 2004-09 a2009-14 prostředky ČR a dalším 14 zemím střední, východní a jižní Evropy v rámci tzv. EEA/Norských fondů (byť se podílí na celkové částce jen o něco málo více než 1%).

Dne 28.8.2011 Výkonná rada IMF přijala poslední, šestou hodnotící zprávu islandské ekonomické obnovy. Zpráva hodnotí obnovu islandské ekonomiky jako mimořádně úspěšnou: Island je na cestě ekonomické obnovy, finanční systém byl kompletně restrukturalizován a země postupně získává přístup na světové trhy. Dle hodnocení IMF Island dosáhl ekonomické stabilizace ve všech aspektech.

Islandská ekonomika v závěru roku 2011 potvrdila, že po letech dramatického poklesu HDP v letech 2009 (-6,7%) a 2010 (-4,0%) způsobeném finanční krizí a kolapsem bankovního sektoru byl rok 2011 ve znamení obnovy růstu ekonomiky. HDP rostlo čtyři čtvrtletí v řadě (1/2011 +3,6%, 2/2011 +1,4%, 3/2011 +4,7% a 4/2011 1,9%) a za celý rok 2011 tak růst HDP dosáhl solidních 3,1%, což předčilo očekávání centrální banky, MMF i OECD. Především fakt, že ekonomika dokázala růst čtyři čtvrtletí v řadě za sebou, potvrzuje obrat islandské ekonomiky, která se od onoho pomyslného dna odrazila řádově na počátku tohoto roku. Aktuální krize islandskou ekonomiku opět přibrzdí, přesto však i pro rok 2012 předpokládá centrální banka růst HDP ve výši 2,6%. Za růstem ekonomiky především stojí dobré odbytové podmínky islandského průmyslu na zahraničních trzích a zvýšená domácí poptávka.

Pozitivní sentiment a obrat ekonomiky se odrazil i v hodnocení ratingových agentur. Agentura Fitch zvýšila rating Islandu z BB+ na BBB- (Moody´s ponechalo na Baa3, S&P´s dokonce na BBB+) s výhledem stabilní. Island se tak dostal ze spekulativních pásem do pásem vhodných k investicím a ve srovnání s problematickými evropskými zeměmi již nevyznívá nejhůře, ba co víc, některé nechává za sebou. Island tak dle agentur jde oproti většině evropských zemích opačným, tj. správným směrem. Islandu se tak otevřel přístup na úvěrové trhy, což by mělo vést k dalšímu posílení ekonomiky.

Islandská centrální banka pokračovala ve své strategii směřující k ukončení měnových restrikcí při platbách do zahraničí a při obchodování s ISK v zahraničí. Cílem strategie je stáhnout ISK deponované v zahraničí, jejichž majitelé snahou je urychleně prodat vytváří nežádoucí tlaky na ISK. Banka pak hodlá nabyté ISK opětovně prodat, nicméně tentokrát těm zájemcům, kteří mají zájem o dlouhodobý investiční horizont, čímž posiluje stav svých devizových rezerv. Po úspěšných aukcích v létě 2011 další kolo proběhlo počátkem roku 2012. Klíčovým úkolem centrální banky po kolapsu finančního sektoru stále je budování devizových rezerv, což je však finančně náročné (viz níže). V současné době devizové rezervy Islandu tvoří 8,8 mld. USD.

Malá stabilita ISK, resp. její minimální odolnost vůči spekulacím a relativně velká finanční náročnost na její udržení (199 mld. ISK, cca 200 mil. euro jen v roce 2011 především na posilování devizových rezerv) v islandských politických kruzích stále více vyvolává otázku nahrazení ISK zahraniční měnou. Tato myšlenka však výrazně dělí politickou reprezentaci i odbornou komunitu a to hned několika směry: nejen ve smyslu zda ISK ponechat, či nahradit jinou měnou, ale i v tom smyslu, že jestliže nahradit, tak jakou měnou. Většina si přeje zachování ISK, jejíž devalvace během krize výrazně přispěla k relativně rychlé obnově islandské ekonomiky. Pro zastánce myšlenky nahrazení ISK jinou měnou je hlavním motivem dosažení finanční stability. Po mnoho let se jevilo euro jakou onou měnou, kterou Island přirozeně převezme po svém vstupu do EU. V současnosti je oboje (přijetí eura i islandský vstup do EU) obestřeno spíše otazníky. Island však zvažuje variantu, že by ISK nahradil CAD. Poté, co guvernéři centrálních bank Islandu a Kanady v této věci vedli v listopadu 2011 „teoretickou“ debatu, kanadský vv na Islandu Alan Bones počátkem března 2012 potvrdil, že kanadská strana je připravena – bude-li si to islandská vláda a samotní Islanďané přát - zahájit diskusi o případném přijetí CAD jako národní měny. Ministr pro ekonomické záležitosti Sigfússon odcestoval koncem března do Kanady, kde měl jednání s ekonomickými ministry Kanady i s guvernérem centrální banky. Otázka nahrazení ISK kanadským dolarem však prý jednáním nedominovala. Prozatím stále jen teoretická myšlenka přijetí CAD však překvapivě získává stále více zastánců – stranická konference Pokrokové strany se minulý týden vyslovila jednoznačně pro a šéf vlivné Konfederace islandských zaměstnanců prohlásil, že je myšlence rovněž nakloněn. Strana nezávislosti, nejsilnější opoziční strana, myšlenku CAD sice zcela nepřijala, nicméně podporuje zahájení jednání s kanadskou stranou přinejmenším proto, aby Island znal pozice kanadské vlády a měl případnou alternativu k euru.

Míra nezaměstnanosti dosáhla v roce 2011 souhrnné hodnoty 7,1%, což sice představuje mírné zlepšení oproti roku 2010 (7,6%), přesto se nezaměstnanost drží relativně na vysoké úrovni a navzdory proklamacím vlády se nedaří vytvářet očekávané množství nových pracovních příležitostí. Oproti obvyklým modelům v ostatních západních zemích je na Islandu největší nezaměstnost v hlavním městě Reykjavíku (9,0%) a v jeho okolí (7,0%), zatímco v regionech a na venkově je relativně nízká (5,0%). Odhaduje se, že se míra nezaměstnanosti bude v roce 2012 pohybovat v rozmezí 6,7-7,4%.

Běžný účet platební bilance skončil v roce 2011 schodkem ve výši 116,1 mld. ISK (99 mil. USD, cca 7,1% HDP). Jakkoliv nelichotivý je tento výsledek, optikou minulých let (2008: -383,6 mld. ISK, 2009: -174,1 mld. ISK a 2010: -170,1 mld. ISK) se tak jedná o poměrně substantivní zlepšení. Islandské vládě se však nepodařilo srazit schodek bilance běžného účtu pod hranici 100 mld. ISK, což ostatně bylo ambicí vlády již pro rok 2010.

Co se veřejných financí týče, islandské vládě se daří snižovat schodek hospodaření státu. V roce 2011 stát hospodařil s deficitem 71,5 mld. ISK (4,4% HDP), což představuje snížení schodku oproti roku 2010 o 83,1 mld. ISK. Plán vlády byl sice schodek ve výši 3% HDP, přesto je trajektorie průběžného snižování schodku státního rozpočtu zřejmá (2008: -13,5%, 2009: -10%, 2010: -10,1%, 2011: -4,4%) a z hlediska kondice islandských veřejných financí mimořádně pozitivní. Dramatické snížení schodku bylo dosaženo díky realizaci reformních kroků vlády, čímž bylo dosaženo zvýšení příjmové stránky rozpočtu o 42,3 mld. ISK a snížení výdajů o 40,9 mld. ISK. Celkové zadlužení Islandu ke 31.1.2012 činilo 1.500 mld. ISK (12,0 mld. USD), což odpovídá 82,3% HDP země, z čehož 69,7% je vnitřní dluh a 30,3% představuje dluh zahraniční. V závěru března 2012 by mělo ministerstvo financí odmazat část zahraničního dluhu vůči severským zemím předčasným splacením 116 mld. ISK.

Jestliže se v roce 2010 podařilo úspěšně dostat islandskou inflaci pod kontrolu, když meziroční inflace za rok 2010 dosáhla 2,5% (ještě v lednu 2010 byla meziroční inflace na 8%), v roce 2011 došlo k jejímu opětovnému rychlému růstu až na zářijových 5,7%. Za zvýšenou inflací stálo především plošné zvýšení cen energií a dalších služeb (resp. jejich zatížení vyšším DPH). Ve čtvrtém čtvrtletí 2011 se situace stabilizovala, když prosincová meziroční inflace dosáhla hodnoty 5,3%. Počátkem roku 2012 došlo k očekávanému strmému nárůstu inflace (leden 6,5%, únor 6,3%, březen 6,4%) v souvislosti se zvýšením cen řady služeb a centrální banka očekává, že se stlačit inflaci pod 6% podaří až v létě2012 a celkově za rok 2012 se bude pohybovat těsně pod 5%.

Centrální islandská banka na zvyšující inflaci průběžně reaguje a po srpnovém zvýšení klíčové úrokové sazby o 0,25% na 4,5%, tento krok zopakovala i v lednu2012, a naposledy v březnu o rovněž o 0,25%, čímž se základní úroková sazba dostala na úroveň 5%. Banka zdůraznila, že budou-li inflační tlaky pokračovat, úroková míra se bude i nadále zvyšovat. Druhou stranou téže mince totiž je, že zvýšení úrokové míry stíží úvěry nezbytné pro opětovný rozmach islandského průmyslu a privátního sektoru. Sazby 28 denních depozitních certifikátů a sedmidenní kolaterální sazba jsou k březnu 2012 na 4,75%, resp. 5,00% úrovni a 24-hodinová sazba je ve výši 6,00%.

V oblasti zahraničního obchodu se ostrovní zemi daří. Po rekordních letech 2009 a 2010, ve kterých přebytek obchodní bilance dosáhl 90,3 mld. ISK (762,2 mil. USD), resp. 120,5 mld. ISK (1 mld. USD), byl i rok 2011 mimořádně úspěšným, jakkoliv se podle revidovaných dat nakonec hranici přebytku ve výši 100 mld. ISK překonat nepodařilo. V roce 2011 Island vyvezl zboží v hodnotě 618,8 mld. ISK, dovoz dosáhl 521,9 mld. ISK. Zahraniční obchod tak vykázal přebytek v hodnotě 96,9 mld. ISK (0,83 mld. USD). Islandu se i přes mírný nárůst domácí poptávky a tudíž i dovozu (+18,7% oproti roku 2010) daří držet vysoce kladné saldo zahraničního obchodu mimo jiné i díky relativně stále podhodnocené ISK. Kladný vývoj obchodní bilance pokračuje i v roce 2012. Obchodní bilance v období leden-březen 2012 vykázala dle předběžných dat přebytek 27,9 mld. ISK (vývoz 155,9 mld. ISK, dovoz 128,0 mld. ISK). Pozitivní je rovněž bilance zahraničního obchodu v oblasti služeb, která v roce 2011 vykázala přebytek ve výši 36 mld. ISK (300 mil. USD).

Rozpočet na rok 2012 je navržen jako rozpočet deficitní, a to v rozsahu 17,7 mld. ISK (149 mil. USD), což představuje ekvivalent cca 1,1% HDP země. Rozpočet na rok 2013 by již měl být přebytkový. Z hlediska snižování schodku státního rozpočtu se jedná z islandské strany o mimořádný úspěch. V roce 2008 byl schodek státního rozpočtu -13,5% HDP, v roce 2009 již jen -10%, v roce 2010 -10,1% a v roce 2011: -4,1% HDP. Toto mimořádné tempo narovnání státních financí bylo dosaženo jen pomocí výrazných restriktivních opatření, tj. zvyšováním daní a omezováním výdajů státu. Rozpočty jednotlivých resortů byly sníženy v roce 2010 o 5%, v roce 2011 o 2% a v roce 2012 došlo k plošnému snížení o další 3%. Jedinou výjimkou je sociální oblast, ve kterém škrty dosáhly pouze 1,5%. Vláda rovněž přistoupila k navyšování celého spektra daní od daně z příjmu (z 22,75% na 31,8% v roce 2010), zvýšení vyšší sazby DPH v roce 2011 na 25,5%, zdvojnásobení dědické daně, přes zvýšení daně na alkohol a cigarety až po mimořádné zdanění cen energií a zvýšení poplatků za rybolovné licence. Island rovněž jako jedna z prvních zemí na světě přišel s mimořádným zdaněním nejbohatších obyvatel. Zvýšené daně by vládě měly přinést příjem do státní poklady ve výši 9,7 mld. ISK. Vláda rovněž přistoupila k plánu prodeje části státních podílů v islandských bankách, které drží od kolapsu finančního sektoru v roce 2008, kdy jejich valnou část stát převzal. Prodej vybraných podílů by měl státní pokladně přinést v roce 2012 cca 10 mld. ISK. Do této složité situace se však vláda dostala částečně sama v důsledku dohody o průběžném navyšování platů zaměstnanců v letech 2011-2013 z května 2011, která zatíží státní pokladnu 13,7 mld. ISK.

Island vyhráno ještě zcela nemá, nynější inflace patrně povede ke zvýšení úrokové míry, což opětovně sváže dostupnost kapitálu. I přes zřejmé problémy lze však konstatovat, že islandská ekonomika se opět nachází na postupné, vzestupné křivce, přičemž je třeba mít stále na paměti výchozí stav islandské ekonomiky, před krizí jedné z nejbohatších zemí Evropy. Optimistické vyhlídky se odrazily i ve výše zmíněném hodnocení ratingových agentur.

Vice:
http://www.businessinfo.cz/cz/sti/island-ekonomicka-charakteristika-zeme/4/1000956/#sec1