Přikryta peřinou bílou
spala jsi tiše jako dítě
téměř dvě stovky let
Zapomenuta v čase
i na mapě
Prý byly slavnější
co promlouvají ohněm

Ve skrytém zlomu
se pohnulo něco
a tak jako tenkrát
přichází chvění
co ruší tvůj klid
a rozbuší
Tvé žhnoucí srdce

Svítí do noci
fontány kamení
boj živlů začíná

Žár a chlad
láva a led
divoká pára žhavá
zběsile lávu
na prach trhá
černé mračno se zvedá
a letí…

Odkryta je část
Tvého kamenného těla
dech stále těžký
a spánek nepřichází
Nad Tebou rozprostředla
zelenavé záclonky
polární záře
Kdo miluje vulkány
s láskou k Tobě hledí

Po celém světě
teď o Tobě mluví
dohadují se
co bude dál
odpověď hledají
ale Ty, Eyjafjallajökull
své tajemství člověku
nevyzradíš…