Nabízíme

Běhej, dokud můžešIsland autem 4x4Staroislandské ságyLživé ságy starého severuJón Gnarr: IndiánAlda Sigmundsdóttir: Malá kniha o IslanďanechJan Burian: Dvacet let s IslandemJan Sucharda: Island - 111 nej…Jón Gnarr: Jak jsem se stal primátorem a chtěl změnit světJiří Starý: Zákonem nechť je budována zem. Staroseverské zákony a zákoníky. Gyrðir Elíasson: Kniha od řeky SandáGyrðir Elíasson: Mezi stromyJan Sucharda: Island - země včera zrozenáEddica MinoraKlubová trička


Sponzoři
Partneři
Jak krátké zimní dny ovlivňují Islanďany?

Návštěvníky často zajímá, jak Islanďané snáší temné zimní období, kdy v Reykjavíku v nejkratších dnech (kolem 21. prosince) slunce vychází kolem 11:20 hodin a zapadá kolem 15:30 hodin?

Na toto téma proběhla již řada výzkumů a jejich výsledky dospěly k závěru, že existuje jisté spojení mezi tzv. Season Affective Disorder – SAD (Sezónně Emoční Poruchou) a stupněm zeměpisné šířky, kde lidé trpící touto poruchou žijí. SAD přichází při změně ročních období, především na začátku listopadu, a projevuje se nejrůznějšími změnami nálad, únavou a poruchami spánku. Je způsobena nedostatkem serotoninu, který reaguje mimo jiné právě na sluneční svit a vyskytuje se častěji u žen než u mužů. SAD je také známa jako „zimní deprese“ nebo „zimní blues“ a převažuje trend, že čím více jdeme na sever, tím více se objevuje lidí trpících touto poruchou.

sunset V boji proti SAD se používají speciálně upravené lampy, které evokují dojem přirozeného slunečního světla nebo se také ve vážnějších případech přechází k antidepresivům, jejichž spotřebu má Island paradoxně jednu z nejvyšších na světě. Lékaři také doporučují zvýšit příjem vitamínu D, pravidelně cvičit a vyhnout se nadměrné spotřebě alkoholu a kofeinu. V návaznosti na toto téma se také na Islandu často diskutuje nad otázkou zavedení letního a zimního času, který se na Islandu používal do roku 1969 a nyní byl celoročně nastaven pouze čas letní.

Výzkumy ale také ukazují, že se tato emoční porucha vyskytuje na Islandu ve srovnatelné míře například s obyvateli New Yorku a dosahuje hodnoty asi 3,8%, tedy poloviční hodnoty běžné pro tuto zeměpisnou šířku. Dalším zajímavým zjištěním je fakt, že Islanďané žijící například v Kanadě trpí touto poruchou méně, než místní obyvatelé. Proč jsou tedy Islanďané, naštěstí pro nás i pro ně, výjimkou?

Jedno z možných vysvětlení můžeme hledat přímo v Darwinově teorii, kdy se Islanďané stali během svého vývoje více imunní vůči této emoční poruše, aby mohli dál ostrov s takovouto zeměpisnou šířkou obývat. Novodobější vysvětlení se zaměřuje na výživu Islanďanů, ve které hrají velkou roli ryby a obecně dary moře, z kterých získávají potřebné vitamíny a živiny potřebné pro boj organismu se SAD. Třetím vysvětlením, které ale ještě nebylo vědecky zkoumáno, je schopnost Islanďanů ukládat si v sobě sluneční svit, který pak čerpají právě v těch dnech, kdy chodí za tmy do práce i z práce. I tak ale patří Islanďané dle výzkumů k nejšťastnějším národům na světě, o tom ale více zase příště…

Zdroje:
http://icelandmag.visir.is/article/looking-bright-side-how-do-short-dark-days-winter-affect-icelanders
https://guidetoiceland.is/connect-with-locals/jorunnsg/december-light-in-iceland
http://icelandreview.com/stuff/ask-ir/2008/10/28/do-icelanders-find-winter-darkness-depressing
http://grapevine.is/mag/articles/2015/01/23/sad-times/
http://www.bbc.com/travel/story/20160509-the-truth-about-icelandic-happiness