Nabízíme

Běhej, dokud můžešIsland autem 4x4Staroislandské ságyLživé ságy starého severuJón Gnarr: IndiánAlda Sigmundsdóttir: Malá kniha o IslanďanechJan Burian: Dvacet let s IslandemJan Sucharda: Island - 111 nej…Jón Gnarr: Jak jsem se stal primátorem a chtěl změnit světJiří Starý: Zákonem nechť je budována zem. Staroseverské zákony a zákoníky. Gyrðir Elíasson: Kniha od řeky SandáGyrðir Elíasson: Mezi stromyJan Sucharda: Island - země včera zrozenáEddica MinoraKlubová trička


Sponzoři
Partneři
Jólabókaflóð

Knižní záplava o Vánocích

Jólabókaflóð - tak nazývají Islanďané každoroční knižní boom, který nastává právě v období Vánoc. Na Islandu se prodává nejvíce knih v přepočtu na jednoho obyvatele a jeden z desti Islanďanů vydá za svůj život minimálně jednu knihu. Většina vydavatelů počká s knižními novinkami právě na začátek listopadu, aby měly knížky větší šanci dostat se v podobě dárku pod vánoční stromeček. Podle nepsaného pravidla by totiž každý Islanďan měl dostat k Vánocům alespoň jednu knížku, aby ji mohl ještě během vánočních svátků přečíst a poté také na začátku nového roku kriticky zhodnotit. Již před Vánocemi jsou rozesílány knižní katalogy se všemi nadcházejícími novinkami, a tak probíhají žhavé diskuze a Islanďané sdílejí svá očekávání, jestli bude nová kniha daného autora lepší než ta poslední a podobně.

Knižní záplavaTato tradice vznikla během 2. světové války, kdy byl právě papír a knihy levným dováženým artiklem, a tak se staly levným a lehce dostupným zbožím. Dodnes ale přetrvává obliba Islanďanů zalézt si ještě na Štědrý den po rozbalení všech dárků do postele s horkou čokoládou a pustit se do čtení!

KvöldvakaObliba literatury na Islandu vychází již ze 13. století, kdy vznikaly celosvětově známé islandské ságy. Právě ságy a vyprávění příběhů pomohly Islanďanům udržet si pocit nezávislosti a národní hrdosti i v těžších obdobích historie. V dobách, kdy byla země chudá a sužovaly ji dlouhé, temné a drsné zimy, zkracovali si lidé ze sousedství čas pletením, předením vlny nebo vyráběním nástrojů a přitom si vyprávěli různé příběhy, recitovali básně anebo si četli z knih. Takto společně stráveným odpoledním se říkalo "kvöldvaka". Tato setkání nejen že udržovala v lidech duchovno, ale byla také přínosem pro děti, které se tak učily číst a psát a seznamovaly se s historií ostrova i jeho geografií. Díky tomuto kolektivnímu učení a sdílení informací uměl skoro každý na Islandu číst i psát i v dobách největší chudoby, což je považováno za velkou raritu.

V novodobé historii se islandská literatura opět dočkala celosvětového uznání, když spisovatel Halldór Laxness získal v roce 1955 Nobelovu cenu za literaturu. Podle studie z roku 2013 přečte ročně 50 % Islanďanů nejméně osm knih a neuvěřitelných 93 % minimálně jednu knihu, což při tak dlouhých a temných zimních večerech nemusí být tak velký problém.

Knihy nejsou pro Islanďany pouhou zábavou, jsou nedílnou součástí jejich národní identity a připomínají jim jejich historii. Zkuste se Islanďanů zeptat na Haškova Švejka nebo Kunderovu Nesnesitelnou lehkost bytí ….

Zdroje:
http://www.whatson.is/counting-christmas-whats-informational-advent-calendar/
http://www.icelandnaturally.com/article/icelandic-christmas-traditions
https://all-iceland.co.uk/blog/icelandic-christmas-jolabokaflod
http://2seasagency.com/publishing-iceland-reading-national-sport/
https://guidetoiceland.is/connect-with-locals/aldasigmunds/the-icelanders-and-their-big-love-of-books